Poniklá 2020 - Den 8

To, co je čtvrtka měsíce pro obyčejné smrtelníky, je pouhý týden pro hráče florbalu SK Florbal Benešov.

Uteklo to, až na výjimky to nikdo z dětí a nás nemůže jinak komentovat.

Týden plný florbalu, her a drilu, ale taky kamarádství, překvapení, že za nataženou rukou před obličejem je také jiná ruka a ne chladná obrazovka počítače či mobilu.

O to je to úžasné, že se kamarád kamaráda ptá, uvidíme se? Můžu ti zavolat? Zastavíš se u mně? Musím ti to dopovídat.

Měli a máme z nich radost a vy, rodiče, můžete být na své děti poprávu hrdí, co dokážou. Po více než pětiměsíční pauze se vydaly (někteří do neznámých vod) za dobrodružstvím, ranními výběhy, dřinou a dynamikou naplněnými tréninky.

Klobouk dolů, borci, na to jak jste strávili tento jeden z 52 týdnů v roce, se nemusíte stydět. Řekněte všem, jak je florbalové soustředění v Poniklé SUPER!!!

Souhrn našich dnešních zážitků je obsáhlý. Vše začalo radostným výběhem do okolí Poniklé. Situace na trati nebyla nikterak růžová, dobrovolní běžci z řad pentahlonistů atakovali přední příčky při doběhu, i když se ostatní kličkujícím manévrováním snažili jejich plány zhatit.

Co naplat, trénovat se musí a pentathlon se běží jen jednou a někdo to dá naposled.

Rychlá snídaně a beneborci mydlí beďas ostošest. Dáme kafe? Ptá se tréňa. No takový luxus si nemůžeme dovolit, čeká nás příprava tratě na vrchol našeho soustředění. Co se dá dělat, půlka z nich, těch spíše manuálně zručných, se odebrala na místní arénu Homole připravit ideální podmínky pro závod.

Méně zruční, ale za to psychicky odolní, vedli stádo benešovských florbalistů k odevzdání posledních zbytků sil. Plavky, ručník a lahev vody byla povinná výbava beneborce. Dnes byl opravdu krásný den, který se hodil pro tuto vyjímečnou událost.

Přesně v 10:00 hod. závod začal. Po skoku do vody prvního účastníka voda doslova vřela pod tempy závodníka. Hod na cíl florbalovým míčkem do kbelíku s vodou vyžadoval cit a šikovnost.

Pak následoval letmý start do zahřívacího kopečku a seběh k lukostřelbě. Tam borec musel trefit terč třemi šípy a po lehké hyperbole vystřelil do stoupání.

Převýšení 140 m nedovolovalo soutěžícím pohled vzhůru. Otočka u sloupu, jinak určeného k dopravě lyžařských nadšenců k vrcholu, ukončila trýznivá muka a po pit stopu pokračoval strmým klesáním technicky náročným typem běhu k házeništi petangových koulí na předem vytyčené místo.

Bezchybným umístěnním koulí se hlavně vyhne trestnému kolu a už to střihne do cílové rovinky. HURÁ !!!! Cíl je oázou v poušti, dárkem nevídaným. Vždyť to pro mnohé znamená neoficiální ukončení soustředění. No to NE!!! Po obědě se jde trénovat, čeká nás totiž další plnohodnotně tréninkové relaxačně odpočinkové odpoledne.

Oběd je cítit ve vzduchu, ale ještě nás čeká skrze pragmaticky sportovní disciplína. Plavání je otázkou jen jediné rozplavby, a to pouze čtyřech beneborců.

Rychlý přesun na školu pokračoval zasednutím za stůl s pořádnou porcí rajské s knedlíkem.

Oběd se odehrál v poklidu, s plnou pusou opravdu nejde chválit výkony kamarádů a už vůbec ne kecat.

Rychle dohrát turnaj v badmintonu a hala se plní florbalově naladěnými dětmi. Tentokrát tréninkové jednotky vedli zkušení borci Marek Garreis, Honza Pavlíček a Lukáš Brož. Lukáš ještě stihl odehrát fotbalový přátelák mezi červeným a žlutým týmem.

Poslední hala, poslední bazén, poslední hřiště bylo smutnou tečkou za tím naším případem. Vlasně ještě něco chybí, večerní florbalování s hudbou.

Večeře vyjevila dejavu pro nás starší ročníky běžné k vidění u prodejen se zeleninou - dlouhá fronta na pizzu neznala konce.

Nástup byl posunut o půl hodiny a květinový ceremoniál mohl začít.

Naše kuchařky dorazily a hned na to držely květiny jako poděkování za péči nám věnovanou.

Vyhlášení vítězů všech zbylých disciplín odsýpalo jako po drátkách. Nejlepší v pentathlonu byl Jakub Kos, nejlepší borec v badmintonovém turnaji byl kupodivu ten samý beneborec. Plavání vyhrál Lukáš Moravanský, do kterého jsme vkládali velké naděje a pod dohledem statného ochránce podával celý týden skvělé výkony. Oceněny byly i ranní výběhy a nejlepší výkony v pentathlonu podle věkových kategorií.

Síly docházejí, tak už jenom jedna tradice se musí dodržet.

Večerní florbal se chystá, děti šperkují své florbalky svítícími tyčinkami, věší na sebe světélkující tyčinky. Hudba hraje, jde se na to!

Všechny skupiny se vyblbly a unavily... UNAVILY? Zdaleka ne!!!

Bude kanada, bude kanada? Je jediná otázka na trenéry. Nebude, ale jestli bude svítící náramek na zápěstí bude zle. Výmalby obličejů jej nemine ať je malý či velký.

Sranda je na místě, ale správná výchova a pozitivní energie vašich dětí tuto tradici symbolicky plní.

Hala se uklízela později večer, balící technika odsobních věcí některých špílmacherů je obdivuhodná.

Jsme na konci, možná asi tam, kde jsme měli být. Jen kýble fotek, vtipná videa, zaznamenané reporty zbydou po letošním soustředění.

Vzpomínejte na něj s radostí a s očekáváním dalšího. Soustředění 2021 se blíží, jen 365 dnů a jdeme na to!!!!

Vaši trenéři.