Poniklá 2020 - Den 2

Den s číslem dvě je za námi.

Máme za sebou pořádnou porci sportovních výkonů, radosti z překonání sebe samého, splnění předsevzatých met.

Ráno se odehrálo něco, co by se dalo nazvat dejavu. Některé děti už od 06:30 seděli na schodech a čekali na první ranní výběh. Trenéři to kvitovali a úderem sedmé hodiny odstartovali tradiční probouzecí ranní výběh.

Nikdo nevzdal, nikdo neremcal, nikdo se nezranil, nikdo nezabloudil. Všichni ve zdraví doběhli a zasedli k vydatné snídani.

Netrvalo dlouho a mašinerie tréninkových jednotek v hale, jóga a posilování v malé hale, atletická abeceda na tartanu a radost z první rozplavby zaplnila okolí Poniklé.

Na připravené seznamy vybraných disciplín letošního soustředění se děti houfem zapisovaly již od brzkých hodin dožadujíc se dalších neméně důležitých sportovních aktivit.

Leč naše možnosti a fyzická i nervová kapacita má své limity, zavrhli jsme další navýšení aktivit s dovětkem, že rok nekončí a do zimy daleko.

To už naši habání pod kódovým označením "žlutá" rozehráli koncert florbalových dovedností.

Navrátivší dvě skupiny modrých a zelených se pokochali pohledem na skvělá zakončení našich dorosteneckých nadějí.

Trenéři nezaháleli a už už měnili osazenstvo haly o další beneborce s chutí roztočit kolotoč přihrávek, střel a soubojů tentokrát v podání STRŽů jako "červeného"týmu.

To už po naší dočasné domovině voněla vůně vepřové pečeně, bramborových knedlíkú a špenátu. Tradiční krkonošská zeleninová polévka šla na odbyt a paní kuchařka zoufale zvolala "Už neníííí".

Pak už jen malá přestávka a hurá do další tréninkové dávky.

Plavalo se, běhalo, hrál fotbal, famfršťouch, ale hlavně kvalitním tréninkem okořeněný florbal.

Večeři všichni očekávali s hladovým pohledem ve tvářích, i když měli za sebou svačinu (dva šátečky a švestky).

Těstoviny nezklamaly a někteří z beneborců, co je moc nemusí, nezaskočili catering - dostali porci dle vlastního výběru.

Večeři málem nestihli naši nejmenší, chtěli si to po vzoru Miloše pořádně ÚŽÍÍT!! tak se spolčili s různou směskou hráčů a rozdali si to v minizápase. Kdo vyhrál se nedá doložit, přerušení zavinil hladem zmámený trenér.

Po nástupu a rozdání sladkého dárku dnešním oslavencům všichni využili zbývající večerní čas podle svého - sportováním venku na hřišti nebo uvnitř v hale, případně relaxem na lůžku nebo u stolních her.

Moc se nepovedla jedna věc - paní uklízečka si marně přála aspoň jedno dopoledne prázdný barák, aby mohla poklidit, jak je zvyklá z běžného provozu školy...

TUDUM DUM unissono vyjekli trenéři, to tady nehrozí, tak jí nezbylo během dne nic jiného než uklízet v průběhu boje.

Těší nás skutečnost, že příliš práce neměla naše zdravotnice, která slibovala perfektní zdravotní stav našich beneborců i na zítřejší den.

Držte palce, zdraví vás všichni z Poniklé.